6.11.2003
K tomuto, pro nás nezvyklému kulturnímu zážitku nás přivedl Míra, kterému kultura a žádná cizí vagína není cizí. Lexa, připraven masivní reklamní kampaní na Rádiu 1 neváhal ani na vteřinu a proto pouze scratchoval návštěvu posilovny a poté se přidal k ostatním předsedům.
Do role
opozdilce se tentokrát dostal překvapivě Fjohn a zastihl
zbylé trio v divadelním baru, kde již ladilo formu a
popíjelo Vermut, tradiční nápoj herecké honorace. Za Lexův
včasný příchod dlužno poděkovat Ťopovi, který raději
neriskoval časový posun a narušení představení a ukradl ho
přímo z lůna Měcholupské základny.
Při
nahlédnutí do plnícího se sálu nás zarazil fakt, že 70%
obecenstva činily ženy a dívky (zbylých 29% byl jejich
doprovod z donucení a transexuálové). Překvapeni jsme byli
proto, že náš spolek vyrazil na studijní cestu za poznáním
a očekávali jsme pionýry našeho typu. Logicky jsme
předpokládali, že ženy o svých vagínách vědí alespoň
základy. Jak vyplynulo situace, tak nikoli a některé z nich
pouze tuší, že tam dole něco asi bude. Nebudeme se zde
zabývat recenzí díla, to přenecháme intošům v časopisech
a divadelní ročence (výstřižky vylepeny), konstatujeme pouze
fakt, že představení se nám velmi líbilo.
Tma v sále
zakryla náš počáteční ostych a červené uši, když
trojice protagonistek spustila od první vteřiny řeč o
vagínách, píčách a bobrech. Slovo kunda (jinak v našem
slovníku běžně užívané), zní z pódia a úst 40-ti
leté seriózní dámy poněkud jinak, než v dílně či na
vesnické zábavě v Horní Lhotě. Po 20-ti minutách nám
však již představení přišlo normální a ani pištivý
smích děvčat z přítomných feministických klubů nás
neuváděl do rozpaků. Podivné bylo pouze to, že jejich smích
se pravidelně ozýval ve zcela jiných pasážích díla, než
smích našeho předsednictva. Osobně se musím přiznat, že
četnost slova vagína v různých variacích mnohonásobně
předčila naše verbální projevy v ranně pubescentním
věku. Počet oněch vyřčených slov odpovídá přibližně
době mezi patnácti a třiadvaceti lety našeho věku a ony 3
dámy to zvládly za necelé 2 hodiny. V závěru představení,
kdy se zapojilo i publikum skandováním „…kunda, kunda,
kunda,…“ se ještě Ťopák pokusil vyprovokovat mexickou
vlnu. Bohužel v sále byla natolik velká tma, že ho nikdo
neviděl, byť si svítil telefonem do tváře.
Po zakončení
představení a neúspěšném pokusu o proniknutí do vagín
vedle sedících intelektuálek jsme se odebrali do restaurace U
Švejka, naproti divadlu. Není lepšího prostředí k diskusi
nad dílem než zakouřená čtyřka. Přesto čtveřice slušně
oblečených předsedů, s image úspěšných mladých mužů
vzbuzovala nenápadnou pozornost okolostolujících. Zejména
proto, že náš ostych byl otupen divadelním prožitkem a
diskuse, při níž vagína stíhala vagínu byla vedena
v běžném měřítku hlasitosti, úměrném hospodě této
kategorie (volume doprava).
Závěrem nutno
říci, že představení bylo velmi poučné a nyní víme o
vagínách a bobrech více, než průměrná žena. Ale hlavně !
nebojíme se tohoto tématu a jsme schopni to kdykoli dokázat
v otevřeném rozhovoru na dané téma. Předseda Fjohn,
amatérský terapeut dokonce přiznal vlastní vizuální
zkušenost s terapií nazvanou „Seznamte se svou vagínou“
pořádanou, jak jinak, než v Americe ( termíny seminářů
budou vyvěšeny na naší klubové www stránce ).